Hardware on Jakub Cabal

Framework Laptop 13 (AMD AI 300) - zkušenosti

Sat, 11 Apr 2026 00:00:00 +0000

Zhruba před půl rokem jsem dostal nový pracovní notebook. Už nějakou dobu jsem pokukoval po počítačích značky Framework, takže když se objevila možnost výběru nového pracovního notebooku, zvolil jsem právě Framework Laptop 13 DIY (AMD Ryzen™ AI 300 Series). Kdo by také nechtěl notebook, který si můžete sestavit sami a v případě potřeby ho snadno opravit nebo například vyměnit porty.

Tohle je moje konfigurace Framework Laptop 13:

System: Ryzen™ AI 5 340
Display: 2.8K Display
Memory: DDR5-5600 - 32GB (2 x 16GB)
Storage: WD_BLACK™ SN7100 NVMe™ - M.2 2280 - 500GB
Operating System: None
Bezel: Black
Keyboard: Czech/Slovak (2nd Gen)
Power Adapter: Power Adapter - 60W - EU
Expansion Cards: 2x USB-C (Aluminum), 1x USB-A, 1x HDMI (3rd Gen)

Den po objednání (konec října 2025) odeslal výrobce balík s notebookem z Taiwanu a během tří dnů dorazil do ČR. Vyšlo to tehdy akorát na pátek, takže jsem měl celý víkend na sestavení a instalaci nového notebooku. Jako obvykle jsem zvolil operační systém Fedora Linux (Workstation). Sestavení a instalace notebooku byly otázkou pár hodin a pak už jsem ho mohl vesele používat a sbírat zkušenosti.

Zkušenosti po 5 měsících

Za těch pár měsíců, co Framework Laptop 13 používám, můžu konstatovat, že s Fedorou 43 funguje perfektně. Všechny komponenty fungují pod Linuxem dobře, a to i včetně čtečky otisků prstů. Jelikož používám zašifrovaný disk, využil jsem TPM2 čip pro automatické odemykání šifrovaného oddílu podle tohoto detailního komunitního návodu. Ve zkratce stačí zavolat tyto dva příkazy:

sudo systemd-cryptenroll --wipe-slot tpm2 --tpm2-device auto --tpm2-pcrs "1+3+5+7+11+12+14+15" /dev/nvme0n1p3
sudo dracut -f

Původně jsem se obával spolehlivosti vestavěné WiFi karty Mediatek MT7925 (RZ717) pod Linuxem, protože řada uživatelů reportovala problémy se stabilitou. Možná jsem měl jen štěstí (nebo novější kernel), ale za celou dobu používání jsem nenarazil na jediný problém s WiFi.

Celkové zpracování Framework Laptop 13 je velmi dobré. Nechybí česká klávesnice včetně podsvícení. Velikost (15,85 mm x 296,63 mm x 228,98 mm) a váha (1,3 kg) nikoho neomezí při častém přenášení. Moje konfigurace obsahuje sice jen základní model procesoru, ale šestijádrový AMD Ryzen AI 5 340 běžící na frekvenci až 4,8 GHz má výkonu dostatek.

Ovšem to nejlepší je displej: ideální úhlopříčka 13,5" s netradičním poměrem stran 3:2 a obnovovací frekvencí 120 Hz. Jemné rozlišení 2880x1920 px umožňuje fungovat v režimu HiDPI se škálováním na 200 %. Kéž by se takové displeje staly standardem.

Ale nic není dokonalé a také tento Framework Laptop 13 má slabší stránky. Oproti mému předchozímu Lenovu ThinkPad T480s (Intel Core i7-8550U) pozoruji výrazně větší zahřívání celého notebooku a s tím související vyšší hlučnost chlazení. Také výdrž baterie není na dnešní dobu žádný zázrak – Framework Laptop 13 v průměru vydrží cca 7 h na jedno nabití.

Problémy, které jsem pozoroval

Zde uvádím popis několika problémů, které jsem při používání Framework Laptop 13 zaznamenal. Většina z nich má poměrně snadné řešení a nejspíš se projevuje jen na Linuxu. Třeba vám to nějak pomůže.

Chybné reportování vybité baterie

Tento problém se objevuje jen velmi zřídka (obvykle tak jednou za měsíc) a zatím zřejmě nemá řešení. Zničehonic začne systém hlásit vybitou baterii (0 %), přestože před okamžikem byl stav například 77 %. Téměř vždy se během několika vteřin systém sám zotaví a začne hlásit správný stav baterie. Nicméně jednou už se mi stalo, že tento chybný stav trval déle a notebook se začal vypínat. Stejný problém reportovalo více uživatelů.

Nefunkční digitální mikrofon

Digitální mikrofon pod Linuxem podle všeho vůbec nefunguje a je potřeba používat analogovou verzi. Pro méně komplikovaný život je nejlepší rovnou zakázat jeho ovladač. Vytvořte soubor /etc/modprobe.d/blacklist-snd_soc_dmic.conf s následujícím obsahem:

blacklist snd_soc_dmic
blacklist snd_acp_legacy_mach
blacklist snd_acp_mac

Občasné problikávání obrazovky ve Firefoxu

Narazil jsem také na grafický bug s problikávající obrazovkou, který se projevuje při pohybu kurzoru na některých webech (například web HN) ve Firefoxu. Problém lze vyřešit vložením MUTTER_DEBUG_DISABLE_HW_CURSORS=1 do souboru /etc/environment a restartováním.

Závěr

Přestože Framework Laptop 13 není dokonalý a má své chyby, dobře se mi na něm pracuje a jsem s ním spokojený. Pokud jste technologický nadšenec nebo uživatel Linuxu, bez debat vám ho doporučím. Nicméně Framework Laptop 13 nepatří mezi nejlevnější počítače a pokud člověk nepotřebuje nějakou jeho speciální vlastnost (třeba zmíněný specifický displej), dává velký smysl uvažovat o alternativách. Kdybych měl dnes koupit dobrý počítač pro běžného uživatele za dobrou cenu, koupil bych repasovaný, pár let starý Lenovo ThinkPad vyšší kategorie. S tím člověk udělá ještě spoustu parády a stojí to pár korun.

Líbil se ti tento text a chceš mě podpořit? Kup mi Kofolu! Díky.

UGREEN 20 Gbps NVMe/SATA M.2 case + WD_BLACK SN7100

Sun, 22 Mar 2026 00:00:00 +0000

Od Vánoc již uběhlo spoustu času, ale pojďme si v době paměťové krize připomenout pár dárků, které mi Ježíšek nadělil. Pod stromečkem jsem tehdy našel také externí rámeček UGREEN 20 Gbps NVMe/SATA M.2 a NVMe disk WD_BLACK SN7100 1TB. V tomto příspěvku bych se rád podělil o pár zkušeností s těmito produkty.

UGREEN 20 Gbps NVMe/SATA M.2 case (PN: 25665)

Tento externí rámeček od firmy UGREEN umožňuje sestavit si vlastní externí SSD disk. Stačí do něj zapojit vlastní NVMe nebo SATA M.2 disk. Podporovány jsou tyto velikosti M.2 disků: 2230, 2242, 2260 a 2280. Pro připojení k PC nebo mobilu je k dispozici konektor USB-C ve specifikaci USB 3.2 Gen 2x2 (20 Gb/s). Tato USB specifikace je celkem rarita. Já mám na svých zařízeních k dispozici jen USB 3.2 Gen 2 (10 Gb/s). Uvnitř rámečku najdeme čip Realtek RTL9220, který podporuje rozhraní PCIe Gen3 x4 a SATA III. Externí rámeček je vyroben z kovu a pro přístup k M.2 disku je potřeba sundat ochranný gumový návlek a povolit jeden šroubek. USB-C kabel je součástí balení, stejně jako teplovodivá podložka. A vrcholem výbavy je samozřejmě RGB LED svítící proužek.

WD_BLACK SN7100

Tady jde o klasický NVMe disk ve formátu M.2 2280. Disk má rozhraní PCIe Gen4 x4, což mu umožňuje dosáhnout vysokých přenosových rychlostí (výrobce udává: rychlost čtení 7250 MB/s, rychlost zápisu 6900 MB/s). Disk používá paměťové buňky typu TLC (Triple-Level Cell) a udávaná životnost je 600 TBW. Ano, v případě použití v USB rámečku je to docela velký kanón na vrabce, ale nikdo vám nebrání disk časem využít naplno v nějakém PC nebo notebooku.

Uživatelské zkušenosti

Externí rámeček UGREEN funguje s NVMe diskem WD_BLACK SN7100 bez jediného problému. Při reálném přenosu větších souborů (desítky GB) jsem neměl problém dosáhnout rychlosti zápisu přes 490 MB/s a rychlosti čtení přes 910 MB/s, viz přiložené snímky obrazovky.

Mít po ruce malý přenosný USB rámeček s rychlým NVMe diskem se občas hodí. Zdaleka ne každý má dostupnou kapacitu 1 TB někde v cloudu a zálohovat data se vždy vyplatí.

Doplnění - 27.03.2026:

Původně jsem měl disk zformátovaný na NTFS. Včera jsem zjistil, že volba souborového systému výrazně ovlivnuje přenosovou rychlost. Nevím jestli je to neodladěným NTFS ovladačem v Linuxu nebo přímo vlastnostmi tohoto souborového systému. Každopádně po zformátování disku na exFAT se rychlost zápisu zdvojnásobila na 1 GB/s. Rychlost čtení dosahovala prakticky stejných hodnot. To také odpovídá reálným limitům použitého rozhraní USB 3.2 Gen 2.

Líbil se ti tento text a chceš mě podpořit? Kup mi Kofolu! Díky.

Vybrané vývojové FPGA desky 2019

Sat, 28 Dec 2019 00:00:00 +0000

Každý, kdo si chce začít hrát s FPGA obvody, dřív nebo později začne vybírat svou první vývojovou desku s FPGA. Možností je spousta, a proto jsem se rozhodl vám přiblížit pár vývojových desek, které mě zaujali.

Určitě najdete i levnější desky, ale ne vždy za to opravdu stojí. Já jsem vybíral jen ty, které mají výrobcem stále podporovaný FPGA čip a nevyžadují software s placenou licencí.

CYC1000 (FPGA Intel Cyclone 10)

Pokud nepotřebujete velké množství periferií, ale raději by jste chtěli větší FPGA a k němu nějakou externí paměť. Můžu vám doporučit malou vývojovou desku CYC1000, kterou sám vlastním. FPGA desku CYC1000 lze zakoupit od německého výrobce Trenz Electronic za 35,70 € (+ 10,48 € za dopravu do ČR). Na stránkách tohoto výrobce zároveň najdete i dokumentaci k této FPGA desce.

Tato deska je osazena FPGA čipem Intel Cyclone 10 LP, konkrétně jde o 10CL025 obsahující 24 624 logických elementů (LUT4 + FF), 66 dvou-portových paměťových bloků s celkovou kapacitou 594 Kb a 66 DSP bloků. Na desce dále najdete tyto periferie:

- 8 LED diod, 1 uživatelské tlačítko
- SDRAM paměť Winbond s kapacitou 64 Mb
- Akcelerometr LIS3DH (3 osy)
- FTDI USB2UART převodník, integrovaný JTAG programátor
- 1 PMOD konektor, 21 pinů kompatibilních s Arduino MKR headers

Výhodou této desky je, že je velmi skladná a má integrovaný JTAG programátor. Stačí připojit jeden microUSB kabel, který umožňuje konfigurovat FPGA, využívat USB2UART převodník a zároveň napájet celou desku. Já s využitím této FPGA desky implementoval jednoduchý Ethernetový Firewall. Vám ale nic nabrání zkusit naimplementovat třeba vlastní RISC-V procesor.

iCEBreaker (FPGA Lattice iCE40)

Jestli patříte k milovníkům Open Source světa, určitě vás zaujme deska iCEBreaker, která je osazena FPGA čipem Lattice iCE40, konkrétně jde o model iCE40UP5K obsahující 5280 logických elementů (LUT4 + FF), 30 dvou-portových paměťových bloků s celkovou kapacitou 120 Kb, 4 jedno-portové paměťové bloky s celkovou kapacitou 1024 Kb a 8 DSP bloků.

Na rozdíl od předchozích vývojových desek je zde nejmenší FPGA, ale deska podporuje Open Source nástroje pro kompletní práci s FPGA čipem (syntéza, implementace a konfigurace). Tuto desku je možné objednat například přes web crowdsupply.com za 69 $ (+ poštovné). Na této FPGA desce dále najdete tyto periferie:

- 2 LED diody, 1 uživatelské tlačítko
- 5 LED diod a 3 uživatelské tlačítka na odlomitelné PMOD destičce
- Flash paměť o kapacitě 128 Mb
- FTDI USB2UART převodník, integrovaný programátor
- až 3 PMOD konektory, 3 pinový konektor pro RGB LED

Tato FPGA deska je jedním z příkladu úspěšné crowdfundingové kampaně. Osobně jsem měl možnost si ji prohlédnou na konferenci FCCM 2019 v San Diegu (USA). Detailní dokumentaci k této desce je k dispozici na GitHubu.

Arty A7 (FPGA Xilinx Artix-7)

Další zajímavou a známou deskou je Digilent Arty A7, která je osazena FPGA čipem Xilinx Artix-7. Tento FPGA čip má pokročilejší architekturu, používá LUT se 6 vstupy (LUT6), které je možné konfigurovat jako malou distribuovanou paměť nebo jako posuvné registry. Na každou LUT6 pak připadají rovnou dva klopné obvody (FF). Kompletní dokumentace k této FPGA desce je dostupná na stránkách výrobce.

Tato deska používá konkrétně FPGA čip XC7A35T obsahující 20 800 LUT6 (což údajně odpovídá cca 33 280 LUT4), 41 600 FF, 50 dvou-portových paměťových bloků s celkovou kapacitou 1800 Kb (využitím LUT6 lze dále získat až 400 Kb distribuované paměti) a 90 DSP bloků. Na desce jsou dále k dispozici tyto periferie:

- 4 LED diody, 4 RGB LED diody
- 4 uživatelská tlačítka, 4 přepínače
- 2048 Mb DDR3L paměť, 10/100 Mbps Ethernet
- FTDI USB2UART převodník, integrovaný JTAG programátor
- 4 PMOD konektory, Arduino/chipKIT Shield konektor

Celou desku stačí opět připojit pouze jedním microUSB kabelem, který zajistí napájení, komunikaci s JTAG programátorem a také komunikaci s USB2UART převodníkem. Tuto FPGA desku lze koupit například na Farnell.com za cca 3 900 Kč včetně poštovného. K sehnání je také dražší varianta s téměř třikrát větším FPGA čipem.

EP4CE10 Dev. Board (FPGA Intel Cyclone IV) - JIŽ NEDOSTUPNÁ

Pokud nechcete moc utrácet, může být pro vás vhodná čínská deska EP4CE10 Development Board, kterou můžete koupit přes eBay za 36 $. U čínských desek je často obtížné získat nějakou dokumentaci, a proto zde je odkaz ke stažení schématu této FPGA desky.

Tato deska je osazena FPGA čipem Intel (dříve Altera) Cyclone IV, konkrétně jde o EP4CE10 obsahující 10 320 logických elementů (jeden logický element obsahuje LUT se 4 vstupy a jeden klopný obvod = LUT4 + FF), 46 dvou-portových paměťových bloků s celkovou kapacitou 414 Kb a 23 DSP bloků. Takto velké FPGA vám do začátku určitě bude stačit, mimo něj deska obsahuje také řadu periferií:

- 8 LED diod, 3 uživatelská tlačítka, 4 DIP přepínače
- sedmisegmentový displej (4 číslice), společné FPGA piny s LED diodami
- piezoelektrický reproduktor
- PS/2 konektor, VGA konektor, USB2UART převodník
- infra přijímač, 1-wire konektor
- 2 PMOD konektory, 40-pinový rozšiřující konektor

S touto deskou můžete například implementovat nějakou “retro” hru využívající PS/2 klávesnici/myš, VGA video výstup a piezoelektrický reproduktor. Pokud vám dostupné periferie nebudou stačit, lze je snadno rozšířit díky dostupným PMOD konektorům. Ke konfiguraci této FPGA desky potřebujete ještě JTAG programátor, ale ten je k desce přibalen.

Připravované crowdfundingové kampaně na FPGA vývojové desky

Nakonec vám ještě představím dvě sympatické FPGA desky, které snad již brzy bude možné zakoupit skrze crowdfundingovou kampaň. Obě desky jsou osazené poměrně novým FPGA čipem Lattice ECP5, který je navíc podporován Open Source nástroji pro práci s FPGA.

TinyFPGA EX (FPGA Lattice ECP5)

Miniaturní FPGA deska TinyFPGA EX bude osazena novým FPGA čipem Lattice ECP5 v několika velikostních variantách. Použité FPGA půjde konfigurovat skrze USB-C konektor a integrovaný programátor. USB konektor zároveň zajistí napájení celé desky.

Z dostupných periferií této desky lze zmínit například: slot na microSD kartu, HyperRAM o kapacitě 64 Mb a SPI flash pamět o kapacitě 128 Mb.

ULX3S (FPGA Lattice ECP5)

Nové FPGA Lattice ECP5 je použito také na desce ULX3S, která je velmi bohatá na množství periferií. K dispozici by mělo být několik variant lišící se velikostí osazeného FPGA. Cena této vývojové desky by se měla pohybovat v rozsahu od 60 $ do 200 $.

Z velkého množství periferií lze například uvést: SDRAM paměť s kapacitou 256 Mb, Flash paměť s kapacitou až 128 Mb, slot na microSD kartu, GPDI konektor, Real-time Clock, ADC převodník, 8 uživatelských LED, 6 uživatelských tlačítek, 4 PMOD konektory a další.

ThinkPad E330 a Fedora 29: Konfigurace touchpadu

Sun, 25 Nov 2018 00:00:00 +0000

Touchpad v notebooku Lenovo ThinkPad Edge E330 bohužel nefunguje na Linuxu moc dobře. Kurzor občas trochu skáče a zamířit malý objekt není vždy snadné. Dříve používaný ovladač synaptics šel poměrně detailně konfigurovat, ale jeho časy jsou pryč. V novějších linuxových distribucí se používá ovladač libinput. Aktuálně používám Fedoru 29, který používá ovladač libinput ve verzi 1.12.3.

Nějakou chvilku jsem studoval dokumentaci tohoto nového ovladače a pátral jsem po různých návodech řešící podobné problémy. Nakonec jsem nalezl následující řešení. Stačí vytvořit soubor /etc/libinput/local-overrides.quirks s následujícím obsahem:

[Lenovo E330 Touchpad]
MatchName=*SynPS/2 Synaptics TouchPad
MatchDMIModalias=dmi:*svnLENOVO:*:pvrThinkPadEdgeE330*
ModelLenovoX230=1

Tento soubor po restartu PC vynutí specifickou konfiguraci pro touchpad z notebooku Lenovo ThinkPad X230. Díky tomu začne touchpad u mého notebooku fungovat výrazně lépe, řekl bych stejně jako dobře jako na Windows 7.

ThinkPad Edge E330: Upgrade CPU a RAM

Wed, 22 Jun 2016 00:00:00 +0000

Můj notebook Lenovo ThinkPad Edge E330 už vlastním téměř 4 roky a stále bez jediného problému. Dnes budu psát o několika vylepšeních tohoto notebooku. ;-)

Původní konfigurace mého notebooku byla následující: Intel Pentium B970, 4GB RAM DDR3, 500GB HDD. Už před téměř třemi lety jsme do notebooku přidal 64GB SSD disk, ale o tom jsem již psal dříve. V lednu tohoto roku jsem se rozhodl k rozšíření paměti RAM ze 4GB na 8GB a koupil jsem SODIMM modul Kingston 4GB 1600MHz DDR3L do volného druhé slotu.

Poslední změnou byl upgrade CPU. Můj notebook Lenovo ThinkPad Edge E330 má totiž procesor ve standardní patici, a proto lze snadno vyměnit. Inspiroval jsem se tímto článkem. Z oficiálního seznamu podporovaných procesorů jsem vybral Intel Core i5 3210M, který není o moc horší než současná generace těchto procesorů. Výhodou je také o něco výkonnější grafika Intel HD Graphics 4000. Zlepšit by se mohla i výdrž notebooku na baterii. Oproti původnímu procesoru Intel Pentium B970 celkem pokrok k lepšímu, že?!

Procesor Intel Core i5 3210M jsem zakoupil na Ebay jako použitý za cca 950 Kč včetně poštovného z Anglie. Po několika dnech dnes úspěšně dorazil na mou adresu. Během několika minut jsem procesor vyměnil. Notebook bez potíží naběhl a já si teď užívám nového procesoru. :-)

ThinkPad Edge E330: Dva roky s SSD

Mon, 28 Dec 2015 00:00:00 +0000

Ano, už je to více než dva roky co používám mSATA SSD disk Crucial M4 64GB. Konkrétně jsem si ho pořídil dne 16.08.2013 na Aukru jako téměř nový se zárukou necelé 3 roky.

I když parametry tohoto SSD disku nejsou na dnešní dobu nijak zázračné (zejména rychlost zápisu pouhých 95 MB/s), přesto Crucial M4 výrazně zrychlil můj notebook Lenovo Thinkpad Edge E330 (Intel Pentium B970, 4GB RAM, 500GB HDD).

Využil jsem toho, že můj notebook měl volný port mSATA, takže jsem zvolil SSD právě pro něj. Díky tomu mám v notebooku dva disky, SSD používám jako systémový disk a HDD jako disk pro data.

Když nad tím tak přemýšlím, tak můj notebook už je se mnou 3 roky a 4 měsíce bez 2 dnů. A stále funguje bez jediného problému! Možná mu za odměnu daruji další 4GB RAM. :-)

Fedora 20 v plném pracovním nasazení

Fri, 15 Aug 2014 00:00:00 +0000

Jelikož už nějakou chvíli provozuji na svém notebooku operační systém Fedora 20, rozhodl jsem se sepsat nějaké zkušenosti.

Můj linux

Používám Fedoru 20 s prostředím Cinnamon. Jelikož můj notebook Lenovo Thinkpad Edge E330 má díky upgradu v sobě mSATA SSD disk a pak ještě klasicky HDD disk, rozhodl jsem se nainstalovat Fedoru v tomto rozložení na disku:

SSD (64GB):
"/boot" EXT4 210MB
"/boot/efi" vfat 500MB
"/" EXT4 39GB
"/home" EXT4 23GB
HDD (512GB):
"/DATA" NTFS 512GB

Nicméně stále přemýšlím, že celý HDD přeformátuji na EXT4 a vytvořím na něm oddíl “/home” a na SSD místo něj rozšířím “/”. Tady bych byl rád, kdyby mi nějaký zkušenější linuxák poradil, jak moc se to projeví na rychlosti systému. Přece jen, nějaké konfigurační soubory co se pravidelně načítají třeba při startu systému by měli být i v oddíle “/home”, nebo se pletu?

Jelikož mám nyní celý systém na SSD, tak je jeho rychlost úžasná, nikde se na nic nečeká. Stabilita systému je taky dobrá, zatím jsem nezaznamenal žádný pád aplikace, ale ani třeba celého prostředí Cinnamon. Po grafické stránce jsem provedl jen pár úprav, nainstaloval jsem grafické téma “Numix” a k tomu ještě ikony “Numix-Circle”. Bohužel mi zrovna neladila barva písma na ploše s tapetou, a tak jsem ji změnil tímto způsobem:

Tímto příkazem v terminálu jsem si otevřel soubor nemo.css z tématu Numix.

sudo gedit /usr/share/themes/Numix/gtk-3.0/apps/nemo.css

Na konec souboru jsem přidal následující řádky a soubor jsem uložil:

.nemo-desktop.nemo-canvas-item {
color: #FFFFFF;
text-shadow: 1px 1px @desktop_item_text_shadow;
}
.nemo-desktop.nemo-canvas-item:selected {
background-color: alpha(#D64A38, 0.9);
background-image: none;
color: #FFFFFF;
text-shadow: none;
}

No a myslím, že teď už prostředí vypadá velmi pěkně. I když každému se může líbit něco jiného.

V pracovním nasazení

Jelikož nyní pracuji v rámci letních brigád v CESNETu v projektu Liberouter, tak jsem vyzkoušel Fedoru i v pracovním režimu. Většinu času jsem připojený k nějakému serveru přes SSH, odkud spouštím vzdáleně potřebný software, to funguje na jedničku. Pak samozřejmě nejčastěji používám internetový prohlížeč Chrome a kancelářský balík Libre Office, případně i program Gimp. Všechny tyto programy také fungují bezvadně.

Největší problém zatím byl, když jsem potřeboval připojit tiskárnu Canon MP640 přes domácí WiFi síť. Canon sice dodává potřebné ovladače, ale ty mají v závislostech jeden balíček, který má Fedora 20 v až příliš nové verzi, takže jsem musel starší verzi konkrétního balíčku vybuildovat sám, což se mi nakonec podařilo a tiskárna nyní vesele tiskne. Možná k tomu časem sepíšu i návod.

Naopak pokud jsem připojoval tiskárnu klasicky přes USB, tak vždy se úspěšně připojila fungovala, bez potřeby nějaký speciálních ovladačů. To platí také o čtečce SD karet či web-kameře a mikrofonu v mém notebooku, prostě funkční hned po instalaci Fedory.

V domácím nasazení

Doma si občas člověk chce zahrát na počítači i nějaké hry. To již v dnešní době není problém ani na linuxu, protože i pro linux existuje Steam. Sám jsem si ho tedy nainstaloval a vyzkoušel jsem dvě velmi známé hry: Counter Strike: Source a Civilization V. Obě fungovali, sem tam sice je ještě nějaký bug (u CS:S se nezobrazují písmena s háčky a čárky,… u Civ5 se zase zasekává spouštěcí intro, ale jakmile se načte menu je již vše v pořádku), ale dají se bez velkých problémů hrát.

Jindy si zase pouštím nějaký film nebo seriál, k tomu bezvadně poslouží známá aplikace VLC, která si poradí s různými formáty videa a titulků. Nebo, když si chci s někým dlouho do večera povídat můžu využít například Skype. Pro správu vaši elektronické knihovny nemusí chybět skvělý program Calibre.

Musím říct, že nyní jsem s linuxem, respektive s Fedorou 20, velmi spokojený. Doufám, že tomu tak bude i nadále. Linux možná občas požaduje po svém uživateli víc znalostí než například Windows, ale aspoň se díky němu stále učíte spoustu nových věcí a časem pochopíte, že tyto znalosti se vám můžou někdy hodit.

Reklamace notebooku HP ProBook 430

Thu, 27 Feb 2014 00:00:00 +0000

Přítelkyně si před časem pořídila notebook HP ProBook 430, notebook je to pěkný, menší, lehký a člověk by měl z něho určitě radost. Bohužel už když jsem ho viděl poprvé, tak mě nemile překvapilo příliš hlasité cvakání disku, začal jsem tušit, že je něco špatně.

A opravdu po nějaké době se zničehonic začal hroutit Windows 8 a při spuštění různých programů vyskakovaly chybové hlášky, většinou o chybějícím souboru. Tak nějak pomohlo obnovení systému, ale u toho jsem neskončil a zobrazil jsem si S.M.A.R.T., údaje o disku. A pak už bylo jasno.

Z výpisu S.M.A.R.T. je viditelné, že příliš mnoho chyb vykazuje hodnota Seek Error Rate, což vysvětluje cvakání a problémy s diskem. Už bylo jasno, že disk je vadný a notebook poputuje do servisu.

Notebook byl kupován na eshopu czc.cz a ten doporučuje reklamovat notebook přímo u firmy Dileris a.s., čímž se reklamace o něco urychlí. Ve středu 19. února 2014 jsme tedy notebook odnesli na reklamaci do brněnské pobočky firmy Dileris a.s. Ještě ten samý den volal servisní technik a oznámil, že objednal nový disk a zeptal se, jestli máme zálohovány data.

Uběhlo pár dnů a v pondělí 24. února 2014 jsme dostali emailem i telefonicky oznámení, že notebook je již opraven a můžeme si ho vyzvednout, a tak jsme si pro něj druhý den jeli. Notebook byl tedy opraven během pěti dnů, což rozhodně není špatný výsledek.

HW akcelerace videa na Linuxu díky VA-API

Tue, 29 Jan 2013 00:00:00 +0000

HW akcelerace videa pod operačním systémem Windows je dnes už naprosto běžná věc, ale ani uživatelé Linuxu o ní nepřijdou. Dnes Vám ukážu, jak rozběhat HW akceleraci minimálně na linuxových distribucích založených na Ubuntu (tedy Ubuntu samotné a pak například Linux Mint), v mém případě to bude konkrétně Elementary OS 0.2 Beta.

K tomu aby Vám HW akcelerace videa fungovala je třeba mít i odpovídající grafický čip, já se zde budu zabývat pouze návodem pro grafické čipy Intel a AMD (ATI), uživatelům grafických čipů nVidia GeForce, kteří také chtějí mít HW akcelerované video, jen poradím ať hledají pojem VDPAU.

Jak tedy začít? Postup je velice jednoduchý, spusťte terminál a začněte s instalací VA-API ovladačů:

Pro grafické čipy Intel (Intel HD Graphics stejně jako G45 a novější):

sudo apt-get install i965-va-driver

Pro grafické čipy AMD Radeon (musíte mít nainstalovaný proprietární ovladač):

sudo apt-get install xvba-va-driver

Teď musíme nainstalovat nějaký video přehrávač s podporou VA-API, já jsem zvolil MPlayer a můžu Vám ho klidně doporučit.

sudo add-apt-repository ppa:sander-vangrieken/vaapi
sudo apt-get update
sudo apt-get install mplayer-vaapi

Nyní doinstalujeme grafické rozhraní videopřehrávače, já zvolil Gnome MPlayer:

sudo add-apt-repository ppa:gilir/lubuntu
sudo apt-get update
sudo apt-get install gnome-mplayer

Tak a všechno potřebné máme nainstalováno, nyní ještě musíme správně nastavit samotný video přehrávač, v nastavení video přehrávače na kartě Přehrávač zvolte jako Výstup videa “vaapi”, tak jako to vidíte na screenu dole:

Tímto máme všechno hotovo a můžeme si užívat HW akceleraci videa. Teď se podíváme jaký je rozdíl zatížení CPU procesem MPlayer při přehrávání 1080p videa na mém notebooku (s grafickým čipem od Intelu) bez a s HW akcelerací videa. Nejdříve screen bez zapnuté HW akcelerace videa:

A nyní se zapnutou HW akcelerací videa:

Na screenech je vidět, že zatížení CPU bez zapnuté HW akcelerace videa se pohybuje někde kolem 70% a se zapnutou HW akcelerací jen někde kolem 4 % a to je dost zásadní rozdíl, který se určitě projeví třeba na spotřebě.

Vše provádíte na vlastní nebezpečí! Pokud nevíte co děláte, tak se raději do ničeho nepouštějte!

Článek jsem připravil s použitím těchto zdrojů:

Samsung Galaxy S po 5 měsících

Mon, 03 Jan 2011 00:00:00 +0000

Čas letí neuvěřitelně rychle, aniž by si to člověk uvědomil. A jak šel čas, tak už uběhlo pro mě neuvěřitelných 5 měsíců od doby, kdy jsem koupil Samsung Galaxy S (dále jen SGS). SGS byl můj první smartphone, před ním jsem měl víceméně obyčejnou Nokii 6300. Rozhodnutí přejít na smartphone dnes rozhodně nelituji, i když jsem tím ztratil velkou výdrž baterie. Po dlouhém vybírání jsem se rozhodl pro SGS s operačním systémem Android, který měl na rozhodování značný vliv. Tolik teda do úvodu a teď se pustím do oněch důležitých zkušeností.

Konstrukce

Co je nutné si u SGS uvědomit je fakt, že je to “plasťák”. Z počátku jsem se toho obával, ale po 5 měsících musím říct, že plastová konstrukce je stále stejně pevná jako při koupi a to už zažila několik pádů, prošla zkouškou vyššími teplotami (zásahy u požárů v jednotce SDH Rakvice), přetrpěla všemožné počasí (horké léto i krutá zima), každodenní nošení v kapse a to vše zatím bez jakéhokoliv obalu.

Škrábance bývají někdy velký problém, ale u mě ne. Ano na zadním krytu je spousta malinkých škrábanců, hlavně na oblých okrajích, ale při běžné pohledu je ani nijak zvlášť nezaregistrujete. Tvrzené sklo, které chrání display je stále ve výborném stavu až na jeden jediný extrémně miniaturní škrábanec, který je navíc vidět jen pod určitým světlem a ne příliš používaným úhlem pohledu.

Podle mě jediným neduhem konstrukce SGS je fakt, že po určitém zmáčknutí opravdu vrže, ale vzhledem tomu, že je to “plasťák” tak se to dalo i očekávat. Takže, když se na konstrukci podívám celkově, nemám žádnou velkou výhradu.

Hardware

Pokud se podíváme na vnitřnosti SGS, zjistíme, že se stále jedná o jeden z nejvýkonnějších mobilů současnosti. Bohužel ne všechny komponenty dosahují kvality, kterou by si zasloužili. Na mysli mám hlavně celkem neoslňující GPS, která trpí delším hledání satelitu a ne úplně dokonalou přesnosti. I když se ve většině nových firmware o malinkatý kousek zlepší, stále to není úplně ideální. Zde půjde zřejmě o hardware problém špatně udělané antény GPS.

V poslední době se objevují zprávy o velmi krátké životnosti SAMOLED displeje, osobně s ním nemám žádný problém. Neobjevil se žádný vadný pixel ani žádné vypálení obrazu a budu jen doufat, aby to tak zůstalo, protože barvy, které tento display zobrazuje, jsou naprosto dokonalé.

Dalším a asi posledním nedostatkem SGS je chybějící blesk fotoaparátu. Většinou sice nefotím při malém osvětlení, ale i tak několikrát nastali situace, kdy by byl blesk velice dobrým pomocníkem při focení. Video umí natáčet SGS velice dobře, 720p rozlišení je znát a kvalita je naprosto dostatečná. Škoda, mikrofon při natáčení moc nezvládá příliš hlasité zvuky, ale v posledních firmwarech se tento problém podařilo podle mě téměř odstranit.

Software

Po koupi jsem měl v SGS Android 2.1, v současné době v něm mám Android 2.2.1 (firmware JPU). I když jde o neoficiální vydání, změna v rychlosti je značná. Už v minulosti jsem psal, že SGS trpí tzv. lagy, tyto lagy lze bez problémů odstranit použitím některého z lagfixů. Já osobně používám Voodoo lagfix, který se mi osvědčil jako nejrychlejší. Systém je v tomto stavu neskutečně rychlí a snad už nějaký ten měsíc jsem nenarazil na žádný lag, který by zpomalil chod systému.

Co se mi ale dost nelíbí je neochota Samsungu se pořádně starat o uživatele jeho produktů. Neustálé odkládání vydání oficiálního Androidu 2.2 je pro uživatele dostatečným znakem toho, že si ho Samsung neváží! V tomto ohledu jsou na tom uživatelů produktů Applu neskutečně lépe a my jim můžeme tiše závidět. Naštěstí však existuje velká a schopná komunita kolem SGS, která se snaží vydávat neoficiální verze firmwarů a opravovat chyby, které Samsung ihned neopraví.

Už nějaký ten pátek je možné i v Česku nakupovat aplikace na Android marketu, takže je dostupná spousta kvalitních a zajímavých aplikací. Tady už záleží na každém, jaké aplikace zvolí a jak si systém nastaví. Mě osobně se právě díky skvělým aplikacím stal SGS neocenitelným pomocníkem, který mě doprovází po celý den!

Závěr

No to je asi tak vše co bych mému SGS mohl zatím napsat. Musím uznat, že je to i přes některé chyby je velmi dobrý stroj, na který se můžu vždy spolehnout.