Budování hudební knihovny
Vzpomínáte si ještě na Walkmany, vypalování CDček nebo kopírování prvních MP3 od kamarádů? Hudba měla tehdy jinou hodnotu. Každé album jsme znali nazpaměť a nosiče v polici tvořily naši osobní sbírku.
Dnes je model předplatného všude. Dokud platíme, máme přístup k obří knihovně. Jakmile přestaneme, nezůstane nám nic. Streamovací služby jako Spotify vám navíc ze dne na den mohou oblíbenou kapelu odstranit. O tom, kolik z předplatného dostanou sami umělci, raději mluvit nebudeme. Když si koupíte CD nebo vinyl, dostanou autoři nesrovnatelně více.
Nebuďte líní a začněte zase budovat své osobní hudební sbírky. Co máte na disku nebo v polici, nad tím máte plnou kontrolu, album na CD nebo ve FLACu vám ze dne na den nikdo nesmaže. Jako inspiraci vám dnes ukážu, jak svou digitální knihovnu spravuji a jaké nástroje se mi při tom osvědčily.
Nákup hudby a ripování CD⌗
Bohužel ne každý online obchod s hudbou umožňuje nákup z ČR. Proto zde uvádím pět vybraných obchodů, kde dnes můžete kupovat hudbu:
- Bandcamp.com – nákup hudby přímo od autorů (zde dostanou největší podíl z ceny), najdete zde spíše méně známé kapely. Když nakoupíte v Bandcamp Friday, autoři hudby dostanou 100 %.
- Supraphononline.cz – český obchod, kde lze koupit hudbu také v digitální verzi (MP3/FLAC soubory).
- Gramodesky.cz – zaměřeno na vinyl a CD, velký výběr včetně bazarových a raritních kousků.
- Discogs.com – největší světové tržiště hudby na použitých nosičích. Najdete zde skoro vše, ale pozor na dražší dopravu.
Když si koupíte fyzické CD, vyplatí se ho hned převést do souborů FLAC. Získáte tak trvalou zálohu v plné bezztrátové kvalitě (na rozdíl od komprimovaného MP3) a hudbu si můžete jednoduše nahrát do telefonu nebo na domácí NAS server. Na Linuxu je skvělým nástrojem pro precizní převod whipper. Využívá databázi AccurateRip k ověření, že byl převod proveden bez jediného chybného bitu. Zde je stručný návod, jak ripovat CD:
- Kalibrace mechaniky (provádí se pouze jednou): Každá mechanika má lehký časový posuv (offset) při čtení dat. Aby Whipper četl od prvního přesného bitu, nechte ho mechaniku analyzovat (vyžaduje vložené CD):
whipper drive analyze
- Ripování disku: Vložte CD a spusťte příkaz pro stažení metadat z MusicBrainz a samotné ripování:
whipper cd rip
Pokud MusicBrainz vaše CD nenajde, přidejte k příkazu parametr --unknown. Whipper vynechá vyhledávání tagů a CD i tak korektně zripuje.
Hi-res hudba nebo kvalitní mastering⌗
Hi-Res hudba ano či ne? Záleží, jestli jste audiofil, nebo normální člověk. Rozdíl v kvalitě by totiž normální člověk neměl poznat a CD kvalita by tedy měla stačit všem, viz třeba článek “24/192 Music Downloads …and why they make no sense”. Hi-Res hudba navíc potřebuje mnohem větší datové úložiště. Já určitě nejsem audiofil, stěží poznám rozdíl mezi MP3 (320 kbps) a FLAC, takže se držím CD kvality (16-bit/44,1 kHz) a raději se dívám na jinou věc. A to na to, jak kvalitní mastering má které vydání.
Na přelomu tisíciletí totiž probíhala válka o hlasitost (Loudness war). Obecně platí, že hlasitější hudbu lidský sluch považuje za lepší, proto se vydavatelství začala předhánět v kompresi hlasitosti a tím u mnoha alb došlo k výraznému zhoršení dynamického rozsahu. Takto upravená hudba se sice lépe poslouchá v hlučném prostředí (např. v autě), ale také způsobuje slévání detailů a rychlejší únavu při delším poslechu. V poslední době se zdá, že tento trend ustupuje. Přesto je to častý nedostatek i moderních remaster vydání.
Dynamický rozsah (DR) si u svých alb ve FLAC nebo MP3 můžete změřit v Linuxu pomocí nástroje dr14meter, ve Windows to umí přehrávač foobar2000. Na webu dr.loudness-war.info najdete DR databázi hodnot pro různé interprety a jejich alba. Tam si také můžete všimnout, že vinyl má obvykle výrazně lepší DR, což je dáno jiným masterem, který musí být uzpůsoben fyzikálním možnostem vinylu. Pro zajímavost přikládám také ukázkový výstupu z nástroje dr14meter:
----------------------------------------------------------------------------------------------
Album: Killer
Artist: Alice Cooper
----------------------------------------------------------------------------------------------
DR Peak RMS Duration Title [codec]
----------------------------------------------------------------------------------------------
DR11 -2.33 dB -15.70 dB 2:51 01 - Under My Wheels [flac]
DR11 -4.41 dB -18.10 dB 3:21 02 - Be My Lover [flac]
DR11 -2.04 dB -15.10 dB 8:22 03 - Halo of Flies [flac]
DR12 -4.41 dB -18.25 dB 3:30 04 - Desperado [flac]
DR11 -3.03 dB -16.08 dB 2:27 05 - You Drive Me Nervous [flac]
DR12 -5.57 dB -20.36 dB 3:39 06 - Yeah, Yeah, Yeah [flac]
DR12 -3.02 dB -18.59 dB 5:45 07 - Dead Babies [flac]
DR11 -4.45 dB -19.83 dB 6:58 08 - Killer [flac]
----------------------------------------------------------------------------------------------
Number of files: 8
Official DR value: DR11
Sampling rate: 44100 Hz
Average bitrate: 772 kbs
Bits per sample: 16 bit
dr14meter 1.1.5
==============================================================================================
Nicméně když si pořídíte vinyl rip a CD rip a změříte jejich DR, nemůžete jejich čísla srovnávat napřímo. Samotná technologie vinylu navyšuje DR cca o hodnotu 3. Pro adekvátní srovnání je třeba toto kompenzovat.
Organizace hudební sbírky⌗
Organizace digitální hudební sbírky je klíčová. Jedna věc je vhodná adresářová struktura a druhá jsou tagy hudebních souborů. Když si vytvoříte vlastní CD rip nebo si rovnou koupíte album jako FLAC, mají takto získané soubory obvykle jen minimum tagů (název, interpret, album, rok vydání). Je tedy na vás, abyste vaše hudební soubory opatřili správnými tagy.
Já k tomu používám nástroj MusicBrainz Picard, který čerpá informace o skladbách ze svého online katalogu a zapíše je do tagů. Tento nástroj současně umí hudební soubory přejmenovat a přesunout do adresářů dle zvolené šablony. Pokud vaše vydání MusicBrainz nenajde, můžete ho sami do katalogu přes web doplnit.
Nezapomínám ani na obaly alb (cover art). V Picardu mám nastavené stahování obalů v kombinovaném režimu: obrázek se ukládá jak přímo do tagů jednotlivých FLAC/MP3 souborů, tak i jako samostatný soubor cover.jpg do složky s albem. Tento dvojitý přístup zajišťuje maximální kompatibilitu.
Pokud hledáte něco méně chytrého, můžete použít nástroj Puddletag a jednotlivé tagy editovat nebo přidat ručně.
Jak vlastně vypadá adresářová struktura mojí digitální hudební sbírky? Pro její organizaci používám v aplikaci MusicBrainz Picard následující šablonu:
%albumartist%/
$left(%originaldate%,4) - %album%$if(%releasecomment%, \([%releasecomment%]\),)$if(%media%, [%media%],)$if(%catalognumber%, [%catalognumber%],)/
$if($gt(%totaldiscs%,1),%discnumber%-,)%tracknumber%. %title%
Tato šablona vytvoří adresářovou strukturu, kde jsou alba organizována primárně podle interpreta, roku původního vydání a názvu alba. Zároveň do názvu složky automaticky doplňuje užitečné detaily, jako je typ edice, nosič nebo katalogové číslo. Příklad výsledné struktury:
Pink Floyd/
1973 - The Dark Side of the Moon [CD] [CDP 7 46001 2]/
01. Speak to Me.flac
02. Breathe (In the Air).flac
03. On the Run.flac
04. Time.flac
...
Daft Punk/
2013 - Random Access Memories ([10th anniversary edition]) [2×CD] [196589921154]/
1-01. Give Life Back to Music.flac
1-02. The Game of Love.flac
...
2-01. Horizon (Japan CD bonus track).flac
2-02. GLBTM (Studio Outtakes).flac
...
Sjednocení hlasitosti⌗
Každá skladba a album může mít jinou hlasitost. Neustále upravovat nastavení hlasitosti ale nikdo nechce, proto existuje ReplayGain. Funguje to tak, že nějakým nástrojem (já používám rsgain) změříte hlasitost všech skladeb ve vaší sbírce a ta se zapíše do tagů vašich hudebních souborů. Kompatibilní přehrávač pak sám srovnává hlasitost přehrávaných skladeb dle těchto naměřených hodnot.
Pro rekurzivní proskenování celé sbírky a automatický zápis ReplayGain tagů stačí v terminálu spustit:
rsgain easy /cesta/k/hudbe
ReplayGain má běžně dva režimy, které si v přehrávači můžete nastavit:
- Režim skladba – prostě srovnává hlasitost všech přehrávaných skladeb.
- Režim album – zachovává rozdíly hlasitosti skladeb v rámci jednoho alba.
Streamování hudby aneb jak ji přehrávám⌗
Já mám svou digitální hudební sbírku uloženou na NAS serveru. Abych ji mohl přehrávat kdekoliv, používám aplikaci Navidrome, která funguje jako hudební server umožňující snadné streamování hudby kamkoliv přes internet skrze OpenSubsonic API. Navidrome umí také transkódovat FLAC soubory do velmi efektivního kodeku Opus, což se hodí, když chcete poslouchat hudbu přes mobilní data a musíte šetřit každý bajt. Více o mém NAS serveru si můžete přečíst v článku Jak jsem si postavil vlastní NAS server.
Navidrome má také webové rozhraní, takže k poslechu stačí prohlížeč. Existují ale i pěkné desktopové aplikace s podporou Navidrome serveru. Nejvíce se mi líbí tyto: Rufin a Feishin. Na Androidu používám přehrávač Symphony. Všechny tyto aplikace umožňují si vybrané hudební soubory nebo i celou sbírku uložit do lokální paměti, poslouchat tak můžete i offline. Díky tomu můžu svou hudební sbírku poslouchat kdykoliv a kdekoliv na světě.
Budujete si ještě vlastní digitální knihovnu, nebo už jste zcela přešli na streamování? Dejte mi vědět v komentářích, jak hudbu nejraději posloucháte a jaké nástroje se osvědčily vám.
Líbil se ti tento text a chceš mě podpořit? Kup mi Kofolu! Díky.
Diskuze na Mastodonu
Připojte se k diskuzi odpovědí na tento příspěvek na Mastodonu.
Komentáře
Načítání komentářů...